Bikepacking za Prahou - Sázava
3denní bikepackingový ride z Prahy do Ždáru nad Sázavou. Sázavu jsme na chvíli pod vedením Zorana proměnili v perlu víkendového pohodového bikepackingu s partou kámošů.
INTRO
Naše trasa z Hájů kolem pramene Botiče, velkopopovický pivovar, Chocerady, Lipnici nad Sázavou, Havlíčkův Brod (čti Bró) až do Žďáru nad Sázavou znamenala 185 km, 3107 výškových metrů, dvě noci, déšť a kroupy, ale taky sluníčko, kebaby, nostalgická návštěva místa hudebního tábora nebo azyl při silném dešti u milé paní hospodské ve dvoře malé hospůdky, kde měli v nabídce jen pivo a brambůrky. Velké Popovice, legendární hospoda U Žraloka ve Vlkovci vedená cyklistickým nadšencem, který má na zdi lokálu připevněného Looka vážícího snad 6.5kg, Český Šternberk a Kácov. Jedna krása za druhou!
NEJLEPŠÍ MÍSTA
Pramen Botiče / Hospoda U Žraloka / Český Šternberk / Pivovar Hubertus v Kácově / Lipnice nad Sázavou / Ždár nad Sázavou
SUMÁŘ
/ 185 KM / 3107 VM / Praha - Ždár nad Sázavou
STRAVA LOG
DEN 1 | Praha - Vlkovec | 47 km
DEN 2 | Vlkovec - Lipnice nad Sázavou | 78 km
DEN 3 | Lipnice nad Sázavou - Ždár nad Sázavou | 59 km
DENÍK / RECORDS
"Uvažuji, že bych si koupil grejvlíka. Dáme někdy pivo, že bychom to spolu probrali? Jezdíte hodně s Béňou a že bys mi řekl nějaký vychytávky." Na mě vyhrkl kamarád, který se postupnými krůčky od single treku na Smrku dostal až k různým enduro akcím všeho druhu. Překvapeně reaguji, protože se necítím být kovaným odborníkem. „Vychytávky úplně nevím, jestli ti poradím, ale můžu ti říct, co jsme kde jedli a pili a na jakých místech jsme spali, protože je to úplně hustý když každý den dojedeš na místo, kde to neznáš a nevíš dopředu co tě tam čeká.“
„Třeba na Islandu jsme přijeli do Duhových hor úplně vyřízený po celodenní jízdě různými povrchy od asfaltu až po směs bahna a tajícího sněhu. Po cestě jsme minuli asi dvacet vodopádů a když jsme si chtěli jít lehnout, tak nám místní chalupář začal vyprávět o speciální celoročně zelené mechové skále, kterou prý musíme vidět, protože tam všichni kvůli tomu jezdí.“
Když jsme ji spatřili, tak jsme si říkali, hmm další zelená skála s potůčkem. Při tom to bylo neuvěřitelně krásné místo patřící mezi islandské „must see“ atrakce. Na kole jsme to vnímali všechno úplně jinak a člověk danou zemi opravdu zažije! Je to úplně jiné než autem nebo veřejnou dopravou.
Tím se spustila naše debata o tom, co všechno na takových cestách sebou máme, jak spíme, jíme a najednou z toho vznikl docela hezký seznam toho co si na takového nového grejvlíka a na výlety začít pořizovat.
O téměř rok později jedeme v partičce čtyř typů na gravelových nebo cyklokrosových kolech. Dva zarytí enduristi a dva milující rychlost a krásu klasické silniční cyklistiky. Je to boží, že se na kolech tohoto typů potkáváme a přijde nám to všem stejně zábavné. Sníme o tripu Skotskem a projíždíme krásným Posázavím.
"Je to skvělý, jak vždycky musíme vyjet někam na kopec a zase se vrátit k Sázavě. Je to tady mega dobrý." popisuje při jízdě v malém grupetku náš dvoumetrový rouler.
Velké Popovice, legendární hospoda U Žraloka ve Vlkovci vedená cyklistickým nadšencem, který má na zdi lokálu připevněného Looka vážícího snad 6.5kg, Český Šternberk a Kácov. Jedna krása za druhou. Natěšeně se ptám "Kde vlastně dneska budeme spát? U té Lipnice? Ta se taky jmenuje nad Sázavou? Tak to se tam večer koupnu!" "No to se nekoupneš vždyť tam Sázava vůbec neprotyká." odvětí Honza. "A jo! Tak to je fakt škoda, že jsem tam neskočil v Kácově u pivovárku.".
To je sumář jediných starostí, které člověk řeší. Kudy pojedeme, co budeme jíst, pít a kde budeme spát. Nic víc není potřeba ani na nic jiného nemáme náladu. Jo a jestli máme něco na rozdělení večerního ohýnku a jak zabalit mastné spekáčky a kelímek s hořčicí ze sámošky, aby se v Apiduře úplně nerozmázla.