01 Od Covidové lenosti až na start závodu

Ahoj, jsem Štěpán Klíma a motám se kolem cyklistiky. V sedle od malička, pracovně posledních pár let. Loni na podzim jsem se rozhodl, že se po covidové pauze pokusím vrátit trochu do tempa a přesně o tom budou články z téhle série.

Vyrostl jsem v Táboře, takže o návštěvy závodů, zejména cyklokrosových, nebyla nouze. Celé dětství jsem pak strávil na přestavených Favoritech na silnicích v blízkém okolí. Pár zářezů mám v roce 2015, kdy jsem jel závod 111 hodin a šlapalo mi to ještě v roce 2018, kdy jsem podle Stravy celkem svižně vyjel na Mt. Ventoux.

Se začátkem Covidu jsem se ještě držel, ale po druhém, celkem nepříjemném průběhu, to začalo jít z kopce. Výrazně se mi zhoršilo dýchání a já jsem postupně přestával vyjíždět na kolo ve skupině, protože jsem nestačil. Pak mi začalo docházet oblečení, které jsem oblékl, a nakonec i zbytek vůle.

Ta se navrátila loni na podzim, kdy jsem si uvědomil, že mám přibližně poslední možnost s tím něco udělat (loni mi bylo 30). Našel jsem si trenéra, vybral závod, na který jsem se přihlásil a pustil jsem se do příprav.

Cesta byla cíl. A je stále. Chci se s vámi podělit o poznatky a zážitky, které jsem postupně nasbíral. Vzal jsem si příklad ze slavných cyklistů, kteří na konci kariéry vyměnili úzké pláště za širší a jako kategorii jsem si vybral gravel.